Základní škola - menu

Výuka - týdenní plán

Přírodovědný kroužek

Školní projekty

Ekoškola

Přírodovědný kroužek 2017/2018

Domácí mazlíčci

Téma přírodovědného kroužku 29. květnaznělo - "Naši domácí mazlíčci". Žáci si mohli na kroužek donést své domácí mazlíčky a připravit si o nich krátké povídání pro ostatní. Bylo potřeba si dobře rozmyslet, zda zrovna dané zvířátko zvládne "návštěvu školy" a v případě, že by mazlíček byl příliš stresován, nechali ho raději doma. Na naší školní zahradě jsme měli pejsky, rybičky, křepelky, želvy, šneky africké a na fotografii jednu kočku.Povídání měli připraveno všichni, takže my ostatní i děti ze školní družiny, které jsme pozvali, jsme se dozvěděli spoustu zajímavých poznatků. Na naše hosty se můžete podívat ve fotogalerii.

Letní louka

Léto, a my už ho tu skoro máme, to jsou hřejivé sluneční paprsky a modré nebe. Léto, to jsou zahrady plné drobných sladkých plodů a lesy skrývající spoustu hříbků ve voňavém jehličí. Léto, to je třpyt a šplouchání prohřátého rybníku a vůně čerstvého sena na loukách… Na louce najdeme všemožné odstíny barev, malíři musí být na louce v sedmém nebi. Zkusili jsme se podívat na louku pohledem umělce a zkusili najít barev co nejvíce. Na školní zahradě a louce jsme s přírodovědným kroužkem 22. května zkusili posbírat co nejvíce barev a vytvořili jsme barevné paletky za pomoci přírodních materiálů. Podívejte se do naší fotogalerie, jak nás práce na zahradě bavila a jak se nám povedla.

Jaro v Dublovicích

Toto setkání přírodovědného kroužku bylo velmi příjemné, protože po dlouhé zimě se konečně dostavilo jaro se vším všudy. 3. dubna bylo slunečno a velmi teplo. Vyšli jsme po Dublovicích na jarní procházku s foťáky a zkoušeli „najít jaro“. Co jsme našli, to jsme vyfotili. První jarní den je za námi a jaro se hlásí o slovo. To, na co čekala většina milovníků přírody, právě začíná. K jaru neodmyslitelně patří sněženky. Snad každý je má na zahradě. Tyto bílé květy jara se probouzí jako první a často raší ještě pod sněhovou pokrývkou. Sněženky často doprovází i bledule. Ty jsou o něco vzácnější. Jejich krása si ale nezadá s žádným jiným druhem. Jsou krásné totiž svojí jednoduchostí. Barevné tropické orchideje jsou pro lidské oko příjemný, ale zároveň i složitý obraz. Třetí poslové jara naší flóry jsou šafrány. Ty jsou však ze všech nejcennější. Planě rostou pouze vzácně. Naštěstí se z jejich fialovo-oranžové krásy můžeme těšit na zahradách, kde často tvoří celé koberce. K jaru neodmyslitelně patří nadšený zpěv ptáků, který se rozléhá široko do okolí. Velká část druhů se vrací z teplých dálin a zbytek začíná s přepeřováním do svatebního nebo letního šatu. Na jaře se probouzí veškerý hmyz. Lesníkům tak nastává problém s kůrovci, ale entomologům (broučkologům) nastávají žně. Probouzí se i takové vzácné druhy jako jsou tesaříci, čmeláci a vážky. Jaro zkrátka nastává. Všichni, co máte rádi přírodu, vyražte ven. Vyjděte si s rodinou, bez rodiny, s foťákem nebo i bez foťáku. Běžte prostě ven. Na jaře je venku tak krásně. Je velká škoda nevidět, jak se vše probouzí k životu.

Odlitky ve sněhu

V úterý 20. března bylo nádherné počasí, sice zima, ale sluníčko, které nás už i umělo zahřát. Využili jsme poslední příležitosti se sněhem a vydali se zhotovit sádrové odlitky stop některých zvířat. K tomu, aby vše proběhlo, jak se patří, jsme potřebovali sádru, misku, vodu, něco na míchání sádry (například klacík) a kus tvrdého papíru na ohrádku. Na poli jsme našli vhodné stopy ve sněhu. Připravili jsme si misku a nasypali do ní trochu sádry, pak jsme přilili trochu vody. Potom jsme směs dobře rozmíchali, aby vznikla hmota, která není ani řídká, ale ani moc hustá. Okolo stopy jsme mohli postavit papírovou ohrádku, ale nebylo to potřeba, takže jsme se obešli bez nich. Museli jsme ale počkat trochu déle, než nám odlitky ve sněhu trochu zatvrdli, potom jsme je opatrně vyndali a přenesli doschnout do školy. Mezitím jsme se stihli vyřádit ve sněhu.

Zimní procházka

V úterý 20. února jsme s přírodovědným kroužkem opět vyšli do přírody. Bylo hezky, tak jsme vzali foťáky a vyrazili na zimní procházku. Šli jsme od školy lesem směrem na Břekovu Lhotu až k Vrbsku, zpátky ke škole do Dublovic jsme se vrátili druhou stranou přes pole. Nafotili jsme celkem pěkné obrázky zimní přírody, prohlédli rybník v zimě a také jsme si užili dost legrace. Jak říkaly děti, tentokrát to bylo „dobrodrůžo“. Fotky si můžete prohlédnout v naší fotogalerii.

Příroda v zimě

V úterý 6. února jsme měli velmi pěkné počasí, takže jsme se vydali do zimní prosluněné přírody. Měli jsme k tomu i několik úkolů. Nejprve jsme si připomněli, jak vlastně rostliny a živočichové přečkávají zimu. V posledních letech je zima u nás tak trochu jiná – víc než bílá, bývá taková šedivá. Obloha je většinou zatažená, fouká studený vítr, stromy jsou holé, svěží zelená z přírody zmizela, je sychravo a venku je smutně ticho. Všechno je takové šedé, holé a vlhké. Sem tam se ale z oblohy sesypou bílé vločky nadýchané jako peříčka a vlhký vítr, který leze pod kůži, se změní v mrazivý, který umí vykouzlit křupavou krustu na kalužích, blyštivé rampouchy na okapech a ledové obrázky na oknech. Potom si většina z nás plnými doušky užívá tu bílou nádheru všude na dohled a vydává se na procházky do pohádkově zachumelené přírody. Ale co ta naše příroda? Je také ráda, když se zachumlá pod bílou peřinou? Spí pak všechno pod ní a nabírá sílu na jaro nebo je tomu jinak? Ve spojovačce na pracovním listě jsme si vyzkoušeli, zda víme, jak živočichové tráví zimu. Potom jsme se vydali do terénu a začali jsme hledat a pátrat v zimní přírodě. Sice jsme téměř žádného živočicha nepotkali, ale hledali jsme alespoň nějakou stopu nebo důkaz o tom, že tu opravdu v zimě jsou. Nechávají o sobě vědět tím, že se pohybují (otiskem ve sněhu nebo v blátě), když hledají potravu (okousané stromy a větvičky, vyklované dutiny, šupiny z šišek, rozlousknuté a děravé oříšky). Na našem pracovním listě jsme si pobytovou stopu, kterou jsme našli, zaškrtli, případně dopsali, kde to bylo.

Minimeteostanice

16. ledna jsme se rozhodli vyrobit tzv. malou meteostanici. Použili jsme na to jednu ptačí budku, kterou jsme měli navíc a trochu ji poupravili. Budku jsme zařízli, na zadní stěnu jsme vytvořili obrázky se symboly počasí. Na spodní díl jsme přilepili šišku tak, aby vzpřímeně stála. Zkrátili jsme špejli a přilepili ji k šišce. V dešti by totiž špejle měla ukazovat nahoru, když je hezké počasí, ukazuje dolů. Šišky se při dešti zavírají, aby se před ním chránily. Je-li slunečno, opět se otevřou, protože slunce naopak potřebují. Jak se nám práce dařila, se můžete podívat ve Fotogalerii. Zda bude fungovat, ukáže až čas.

Krmítka

V úterý 9. ledna jsme se vydali rozmístit krmítka pro ptáky, která jsme dostali od pana Rýdla. Krmítka pro ptáky jsou dnes naštěstí běžnou součástí zahrad i okenních parapetů v bytech, někdy dokonce i obecných parků. Přinášejí pomoc ptákům a radost nám, lidem, když můžeme čiperné opeřence pozorovat. Zásadní je ale krmit ptáky správně, jinak jim může přikrmování spíše uškodit, nežli pomoci. A také krmítko vhodně umístit – aby bylo bezpečné, ptáci na něm nebyli nijak rušeni, ale zároveň si můžeme dopřát i dobrý výhled, který nás každý zimní den potěší. Dvě z těchto krmítek jsme umístili na naší školní zahradě a jedno na zahradu mateřské školy. Protože nám zbyl ještě čas, prošli jsme se po okolí a snažili se vyfotografovat některé živočichy.

Přírodovědný kvíz

V úterý 5. prosince k nám do školy přišel nejen Mikuláš s andělem a čertem, ale také jsme měli další přírodovědný kroužek. Venku opět pršelo, takže jsme byli ve škole. Tentokrát jsme si zahráli přírodovědný kvíz. Zopakovali jsme si touto formou pojmy z ekologie a z přírodovědy. Žáci se rozdělili do skupinek po třech a dali si i jména. Každá skupinka si hodem kostky zvolila počet bodů, o které se soutěžilo. Poté také zástupce skupinky vybral lísteček a formu, jakou se zvolené slovo mělo prezentovat. Buď popisem, kreslením nebo pantomimou. Která skupina uhádla, dostala příslušný počet bodů. Užili jsme si při tom i legraci a hlavně si připomněli některé důležité pojmy.

Práce ve škole

V úterý 21. 11. nás počasí nepustilo ven, bylo zataženo a hlavně pršelo. Pokusili jsme se proto dokončit náš atlas dublovických stromů. Bohužel informací o jejich historii nebo výsadbě mnoho nemáme, takže jsme zatím pracovali s tím, co jsme měli k dispozici – fotky, vylisované listy a údaje z našeho měření. Pokud nějaké další informace seženeme, k tomuto atlasu se ještě někdy příště vrátíme. Také jsme využili toho, že jsme ve škole, a vytvořili jsme logo našeho přírodovědného kroužku pro letošní školní rok. Snad příště už zase vyrazíme ven.

Podzimní procházka

V úterý 7. listopadu jsme se vydali na vyloženě podzimní procházku. Počasí nebylo nic moc, ale ven nás pustilo. Vzali jsme foťáky a vyrazili směr les, rybník, prostě podzimní příroda. Abychom nešli jen tak, bez jakéhokoliv úkolu, zahráli jsme si při tom hru Hledání pokladů. Tato hra se dá hrát všude venku, na zahradě, v parku, v lese, prostě kdekoliv. Takže při naší vycházce jsme hledali:

Chtělo to přemýšlení a hledání, ale našli jsme spoustu krásných a hlavně podzimních „věcí“ z přírody. Také jsme podzim v přírodě trochu vyfotografovali, jak je vidět ve fotogalerii.

„Svátek“ stromů

V úterý 23. 10. si přírodovědný kroužek připomněl Den stromů, který každoročně připadá na 20. října a připomínají si ho lidé z mnoha zemí světa. I my jsme si nejprve řekli, že vznikl již v polovině 19. století. Nápad vznikl v Nebrasce ve Spojených státech. Nadšením jednoho z místních osadníků, který začal pěstovat v okolí svého domu různé druhy stromů, keřů a květin, se nechalo strhnout velké množství lidí. V roce 1872 bylo dokonce během jediného dne vysazeno více než 1.000.000 stromů. Myšlenka Dne stromů se rozšířila na další kontinenty a dnes se k svátku připojuje více než 50 zemí světa.

My jsme se vydali do našeho okolí, tedy na menší procházku po naší obci a pátrali jsme po zajímavých stromech. Pořídili jsme fotografie objevených stromů, určili jejich druh, sebrali několik listů a správně změřili obvod kmene (ve výšce 1,3 m nad zemí). Také jsme pátrali po jejich historii. Mnohé stromy byly totiž sázeny např. u příležitosti významných událostí. Tímto způsobem bychom rádi oživili zapomenutou historii naší obce. Moc informací jsme ale nezjistili. Oslovili jsme několik lidí z Dublovic, nicméně údajů zatím mnoho nemáme. Proto bychom chtěli touto cestou požádat: pokud o některém z těchto stromů máte nějakou zajímavou informaci, dejte nám vědět do školy nebo na emailovou adresu msdh@centrum.cz. Rádi bychom ze všech informací, fotografií a dalších materiálů vytvořili atlas dublovických stromů. Snad se nám to podaří.

První letošní setkání

V úterý 10. října jsme se v letošním školním roce sešli poprvé. Máme také po odchodu páťáků do sedlčanských škol nové členy, a tak jsme moc rádi. Takže dnes přišli: Matěj H. z mateřské školy,Vašík Ž. a Míša R. z prvního ročníku, Vaneska V., Anička M. a Honzík K. ze druhého ročníku, Vítek V. s Julčou Z. ze čtvrtého a Barunka Ž. z pátého ročníku. Ještě bude chodit i Adámek L. z druhého ročníku, který byl dnes bohužel nemocný. Začali jsme hned prací, na naší školní zahradě na nás čekaly hnízdní budky, které potřebovaly vyčistit jako sůl. Vloni jsme se k tomu totiž nedostali, protože činnost kroužku byla po dvou setkáních přerušena. A tak jsme si donesli štafle, potřebné pomůcky a hurá do práce. Protože nám to šlo velmi dobře, stihli jsme i další aktivitu, a to pozorování půdy. Na zahradě jsme nabrali do kbelíku několik lopatek půdy a zkusili ji prozkoumat. Nejprve pomocí zraku (barva, struktura) a potom ještě pomocí čichu (zapisovali jsme naše postřehy nebo vybírali z možností). Jako poslední jsme se zaměřili na hmat, nabrali jsme si hrst do ruky. A co říkají naše ruce? Opět jsme vybrali charakteristiku půdy z několika možností. Také jsme si povídali o jedné velmi důležité věci na Zemi – o rozkladném procesu. Přemýšleli jsme nad tím, co se stane s ohryzkem jablka nebo hromadou listí, která spadne na podzim ze stromů. Půdní organismy se o to postarají. My jsme se snažili o rozkladném procesu najít alespoň malé důkazy. Postupné rozkládání listů jsme pak ve škole zachytili v našich kolážích, které máme nyní na nástěnce.